Nová třípatrová zvonice, vybudovaná v roce 1715 ze společných prostředků šlechtického rodu Lobkowiczů a města Roudnice, byla postavena způsobem zajišťujícím značnou stabilitu celého objektu.
Zvony jsou zavěšeny na trámové konstrukci, stojící samostatně na zděných pilířích uvnitř pláště věže. Údery zvonů se tak nepřenášejí na zdi stavby a nenarušují ji otřesy.
Zvony z let 1536, 1541 a 1619 pochází z původní dřevěné zvonice, která shořela roku 1676. První dva zvony odlil slepý mistr Matěj Špic, třetí roudnický zvonař a měšťan Tomáš Fryč.
O jejich záchranu se v roce 1916 zasloužil významný historik umění a roudnický rodák dr. Max Dvořák. Díky jeho intervenci a pozici generálního konzervátora Centrální komise pro ochranu památek byly zvony ušetřeny před vojenskou rekvizicí.
